CFD výpočty jsou obecně velmi složité. Přesný výpočet proudění větru okolo komplikovaných konstrukcí je velmi náročný na čas a výpočetní výkon. V mnoha stavebních aplikacích není vysoká přesnost vyžadována a náš CFD program RWIND 2 umožňuje v takových případech zjednodušit model konstrukce a výrazně tak snížit náklady. V tomto příspěvku najdete odpovědi na některé dotazy týkající se zjednodušování.
Vzhledem k tomu, že realistické stanovení podmínek podloží výrazně ovlivňuje kvalitu statického výpočtu budov, nabízí program RFEM 6 addon Geotechnická analýza pro vytvoření tělesa podloží, které má být analyzováno.
Způsob, jak použít údaje získané z terénních zkoušek v addonu a jak použít charakteristiky ze zemních sond pro stanovení požadovaných půdních masivů byl popsán v článku databáze znalostí „Vytvoření tělesa podloží ze zemních sond v programu RFEM 6“. V tomto příspěvku budeme pokračovat popisem postupu výpočtu sedání a tlaků v základové spáře železobetonové budovy.
Kvalita statického výpočtu budov se výrazně zvyšuje, pokud jsou podmínky podloží zohledněny co nejrealističtěji. V programu RFEM 6 lze realisticky vytvořit těleso podloží pro analýzu pomocí addonu Geotechnická analýza. Tento addon lze aktivovat v Základních údajích modelu, jak je znázorněno na obrázku 1.
Všechna data v programu RFEM 6 lze dokumentovat ve vícejazyčném tiskovém protokolu. Vzhled tiskového protokolu je moderní a byl výrazně optimalizován oproti předchozí generaci programu (RFEM 5). V tomto příspěvku popíšeme některé jeho nejdůležitější funkce.
U otevřených průřezů se zatížení kroucením projevuje především sekundárním (vázaným) kroucením, protože St. Venantova tuhost v kroucení je ve srovnání s deplanační tuhostí nízká. Proto jsou zvláště pro analýzu klopení zajímavé výztuhy proti deplanaci v průřezu, protože mohou výrazně omezit natočení. Jako výztuhy jsou vhodné například čelní desky nebo přivařené výztuhy a profily.
Některé konstrukce je třeba posuzovat v různém uspořádání. Může se tak stát, že nůžkovou zvedací plošinu je třeba posoudit v poloze u země, ve střední poloze i v maximální výšce. Protože podobné úkoly vyžadují vytvořit několik modelů, které jsou ovšem téměř totožné, znamená aktualizace všech modelů jediným kliknutím myší výrazné ulehčení práce.
Při kontrolních výpočtech a porovnání vnitřních sil a z nich plynoucí nutné výztuže průvlaků můžeme někdy pozorovat poměrně velké rozdíly. Přestože se vychází ze stejného předpokládaného zatížení i stejného rozpětí, některé programy nebo ruční výpočet vykazují ve srovnání s výpočtem metodou konečných prvků (MKP) výrazně odlišné vnitřní síly. Rozdíly se vyskytují již u středového prutu a bez uvažování složek vnitřních sil z případné spolupůsobící šířky desky.
Při posouzení železobetonových prvků podle EN 1992‑1‑1 [1] lze zvolit nelineární výpočet vnitřních sil pro mezní stav únosnosti a použitelnosti. Při stanovení vnitřních sil a deformací se přitom zohledňují nelineární vztahy mezi vnitřními silami a deformacemi. Při výpočtu napětí a protažení ve stavu porušeném trhlinami jsou zpravidla výsledné průhyby výrazně větší než lineárně spočítané hodnoty.
U deskových konstrukcí bychom měli vždy zadávat podporové podmínky, které odpovídají skutečnosti. V závislosti na způsobu zadání poddajnosti podepření se mohou zčásti výsledky výrazně lišit.
Informační modelování budov představuje v současnosti pravděpodobně jedno z nejdůležitějších témat celého odvětví stavebního softwaru. Tento proces přitom není vůbec novinkou a je všeobecně známo, že při dobrém naplánování v počátečním stadiu projektu lze výraznou měrou pozitivně ovlivnit celkové náklady na celý projekt.
Programy RFEM a RSTAB nabízejí řadu rozhraní pro výměnu dat s jinými programy. Häufig werden in den jeweiligen Programmen unterschiedliche Bezeichnungen für dieselben Materialien und Querschnitte verwendet. Dies macht eine Konvertierung der Material- und Querschnittsbezeichnungen notwendig, damit diese nach dem Austausch der Daten vom Programm erkannt werden.
Modální výsledky při analýze spektra odezvy se superponují kvadraticky, v modulu RF-/DYNAM Pro máme k dispozici kombinační pravidla SRSS a CQC. Při standardním nastavení se v modulu RF-/DYNAM Pro tyto kvadratické výrazy upravují na ekvivalentní lineární kombinace. Výhodou této volby je, že odpovídající vnitřní síly si zachovávají příslušná znaménka a jsou často mnohem menší ve srovnání se standardní kombinací SRSS nebo CQC. Standardní kombinační pravidla SRSS a CQC jsou konzervativní a doporučuje se použít „ekvivalentní lineární kombinaci“.